Obsah
Fialův pohyblivý betlém
Betlémář Josef Fiala se narodil 17. března 1943 v Praze, ale již v roce 1945 se jeho rodiče přestěhovali do Chomutova, kde žije dodnes. Původním povoláním valcíř trub ve VTŽ Chomutov, posledních téměř dvacet let jezdí s autobagrem. Vyřezávání figurek do betlémů se věnoval ve volném čase. S nápadem, aby pro chomutovské muzeum vyřezal mechanický betlém, přišla během tradiční výstavy betlémů v roce 1994 bývalá dlouholetá kurátorka vánočních výstav Eva Šamšulová.
Panu Fialovi se nápad zalíbil a o rok později, v listopadu r. 1995 přinesl do muzea prvních 101 figurek, z toho sedmatřicet se pohybovalo (betlém poháněly elektromotorky používané pro pohon stěračů nákladních automobilů). Během dalších let přidával vždy po jednom stole, až se jeho dílo rozrostlo do úctyhodných rozměrů. Betlém měří 8 x 1,5 m a má 444 figurek.
Cenné je na Fialově betlému především to, jakým způsobem prezentuje stará řemesla (pekaři, skláři, zedníci, kameníci, tkalci, košíkáři aj.) a staré zvyky. Vždy dbal na to, aby staré přístroje byly vyrobeny přesně podle skutečnosti, aby nechyběla ani jedna součástka. V celkem 37 venkovských a městských výjevech přibližuje život na vesnici a ve městě. Je zde sklářská a kamenická dílna, místnost s tkalcovským stavem, pekárna, holičství, pila s vodním mlýnem či hospoda. Najdeme zde kejklíře, který si zasunuje meč do krku, a čumila, který úžasem otevírá pusu. Bába pere prádlo na valše. Pijáci v hospodě pozdvihují půllitry a karbaníci mastí mariáš. Rybář na lodičce švihá prutem, na valše se žehlí prádlo, větrný mlýn mele mouku. Kolovrat tiše vrní a košíkář má rozpletený košík. Úchvatnou scénu tvoří hořící dům, před kterým stojí hasiči se starou stříkačkou. Ti se marně snaží před plačící hospodyní vytáhnout krávu z chléva. Cikánské ležení je provoněné opékaným selátkem, tanečnice s tamburínou předvádí své vnady, matka pere prádlo v potoce a biřic čte vyhlášku o slušném chování při jejich pobytu. Naplno jede katr, horníci dřou v dole, kameník v lomu si přihýbá z láhve, farář žehná svatebčanům. Člověk neví na co se dřív dívat a děti netrpělivě čekají, kdy dřevaři konečně přeříznou kládu a chlap rozštípne načaté poleno. Kromě toho autor vyřezal i chlév, stodolu, selský dvůr, zvířata na pastvě či sklizeň obilí a celou řadu dalších výjevů.
Zvláštností Fialova betlému je, že se zde objevují také význačné stavby Chomutovska – hrad Hasištejn, kostel Nanebevzetí P. Marie, městská věž a dnes již zaniklý hlubinný důl Jan Žižka. Dále betlém zachycuje i osobnosti ze skutečného života, například maminku pana Fialy, chomutovského malíře Kamila Sopka, hudební soubor Loutna česká, který pravidelně zahajuje vánoční výstavu, uhlíře pana Kadrnožku, kameníky v lomu Fajfku a Vencu. Raritou je kouřící ženská postavička kurátorky vánočních výstav E. Šamšulové. Nejnovější figurka byla dodána pro poslední výstavu v roce 2003 - je tu i sám autor s kudličkou, vyřezávající další přírůstek do betlému.
V betlému pochopitelně nechybí ani ústřední biblická scéna se Svatou rodinou. Anděl na střeše chléva je přitom poněkud předimenzovaný a místo obvyklého nápisu Gloria in excelsis Deo nese letopočet MCMXCV. Ježíšek v jesličkách, křehká Marie, statný muž Josef. Scénu doplňují nejen klasické postavy tří králů, pastýřů a netradičního souboru muzikantů, ale už i český Honza, krajánek, žena s hrncem, rybář či množství dalších postaviček daráčků.
O tom, jak si chomutovské muzeum Fialova betlému neobyčejně cení, svědčí skutečnost, že jej zařadilo mezi své unikátní sbírkové předměty v knize „Tajnosti depozitářů aneb předměty s příběhem“, kterou v roce 2007 vydalo Regionální muzeum v Teplicích. Betlém bude nově instalován samostatně v místnosti oratoře.
Mgr. Eva Šamšulová, Mgr. Jan Hirsch
Virtuální prohlídka na stránkách www.virtualtravel.cz společnosti Panoramas: