Obsah

Sbírkové fondy

Přírodovědecké oddělení

Sbírkový fond Herbáře

                Založení herbářové sbírky je úzce spjato se vznikem samotného muzea. Jejím prvním kustodem byl pravděpodobně E. Dörr (? – 1945); po 2. sv. válce (v letech 1946 – 1953) pečoval o herbáře V. Payer. Pak, až do roku 1967, není o herbáři a jeho správci žádná zmínka. V letech 1967 – 1984 měla všechny přírodovědné sbírky (herbáře, geologická sbírka, rašelina) ve správě L. Charvátová.

Základ herbáře v té době tvořil "starý fond" (položky sbírané před rokem 1945), cca 2.500 položek. Tato kolekce je představována sběry vyšších rostlin (z Chomutovska, SZ Čech, Slezska a Alp) od A. a F. Rotha, E. Dörra, P. D. Thiela, J. Kunze, J. Dittricha, P. J. Hampla, O. Klementa, J. F. Knafa, F. J. Sachse a řady dalších (některé položky dosahují stáří více než 150 let). Samostatnou skupinou je asi 100 položek výměnného vídeňského spolku (na schedách označených razítkem Botanischer Tauschverein in Wien) z různých částí Evropy (Karpaty, Balkán). Po roce 1945 se herbář rozrůstal o materiál získaný ze záchranných výzkumných akcí a úkolů, např. zátopového území Nechranice (1961), Přísečnice (1971), odkaliště Vysočany (1972), Louchov (1976), menší kolekce byly získány nákupem a vlastní sbírkotvornou činností poválečných kustodů herbáře. Herbářová sbírka se rozrostla na cca 5 000 položek.

                Rozhodujícím vliv na rozvoj herbářových sbírek mělo opětovné zřízení samostatného botanického (přírodovědeckého) pracoviště v roce 1984. Od tohoto data bylo vlastní sbírkotvornou činností získáno více než 20 000 položek. Podařilo se získat a zachránit unikátní exikátové sbírky mechů: Kopsch A. (1922) -  Bryotheca saxonica, Cent. I – VI.; Bauer E. (1903) - Musci europaei exiccati. Die Laubmoose Europas, Serie 1.; Bauer E. (1903) -  Bryotheca Bohemica (neúplné) a řadu drobných herbářů (Dr. V. Patzelt, A. Novák, O. Pelzer aj.). Nákupem se herbář rozrostl o sbírky regionálních botaniků: J. Lorbera (6 000), F. Červeného (3 000), J. Sládka (6 000), PaedDr. J. Rotha (5 000), Doc. RNDr. A. Pyška, CSc. (1 200) a řadu dalších, menších sbírek.

                Oblastní muzeum v Chomutově je v současné době jediným pracovištěm, kde se systematicky shromažďuje botanický materiál z  Krušných hor a Krušnohorského podhůří, Podkrušnohorské pánve, Středního Poohří, Doupovské pahorkatiny a Doupovských vrchů.

Botanická sbírka byla založena a i do budoucnosti se bude rozšiřovat tak, aby reprezentativně dokumentovala flóru severozápadních Čech a sloužila jako srovnávací a dokladový herbář květeny ČR.

Herbář cévnatých rostlin byl přeložen na jednotný formát 30x47 cm a herbářové položky jsou zařazovány obvyklým způsobem do obálek podle druhů, popř. subspecií a ukládány v krabicích. Složky s jednotlivými druhy jsou řazeny podle systému použitého v druhém vydání Dostálova Klíče k úplné květeně ČSR.

Vzorky hub, mechů a lišejníků jsou ukládány v papírových sáčcích nebo ručně skládaných obálkách do herbářových krabic. Řazeny jsou podle abecedy.

V současné době má herbář ca 60.000 položek a je logicky rozdělen na čtyři podskupiny: lišejníky (cca 2.000 položek), mechorosty (cca 3.500 položek), houby (cca 5.000 položek) a cévnaté rostliny (cca 46.000 položek).

                Přestože byl herbář založen již před rokem 1945, první zmínka o jeho existenci je až z roku 1951, kdy v Čs. botanických listech udává jeho stručný popis I. Klášterský. V roce 1970 je chomutovský herbář zmíněn v Indexu herbariorum čechoslovacorum s udáním 5.000 položek vyšších rostlin. V roce 1980 byl herbář zařazen do seznamu světových herbářů (Holmgren et al. 1981) a byla mu přidělena mezinárodně uznávaná zkratka - CHOM. Stav herbářových sbírek byl publikován v roce 1988 (Ondráček), kdy herbář dosahoval necelých 10 000 položek.

 

Sbírka je prezentována a pravidelně aktualizována na internetu (v Indexu herbářů ČR a ve světovém indexu herbářů). Všechny nové vlastní přírůstky herbářové sbírky jsou evidovány v elektronické podobě.

                Herbářovou sbírku je možno studovat prezenčně i formou výpůjček, je soustavně doplňována tak, aby mohla co nejlépe sloužit jak profesionálním badatelům, tak amatérům z řad studentů, ochránců přírody a ostatních zájemců.

 

 

 
Přehled nárůstu herbářových položek v podskupinách v letech 1984 - 2016

 

 

1984

1985

1986

1987

1988

1989

1990

1991

1992

1993

cévnaté

4 354

5 154

6 154

7 154

7 683

8 783

9 533

11 090

12 560

14 980

houby

 

 

 

 

1

1

471

683

683

683

mechorosty

806

806

806

806

1 716

2 318

2 598

2 676

2 676

2 782

lišejníky

3

3

3

3

6

6

6

22

22

41

celkem

5 163

5 963

6 963

7 963

9 406

11 108

12 608

14 471

15 941

18 486

 

 

 

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

cévnaté

17 290

18 190

19 740

20 890

22 350

23 500

25 660

27 360

28 960

30 410

houby

833

833

903

1 003

1 203

1 203

1 363

2 063

2 543

2 543

mechorosty

2 782

2 782

2 782

2 782

2 862

2 862

2 862

3 162

3 373

3 447

lišejníky

41

41

41

41

41

141

141

141

141

141

celkem

20 946

21 846

23 466

24 716

26 456

27 706

30 026

32 726

35 017

36 541

 

 

 

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

cévnaté

31 505

32 505

33 975

35 775

37 175

38 575

40 075

41 926

43 080

43 970

houby

2 793

2 993

3 093

3 493

3 793

4 043

4 043

4 243

4 443

4 643

mechorosty

3 447

3 447

3 447

3 489

3 489

3 519

3 519

3 519

3 549

3 549

lišejníky

328

458

458

458

458

728

828

946

1 017

1 017

celkem

38 073

39 803

41 373

43 215

44 915

46 865

48 465

50 634

52 089

53 179

 

 

 

 

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022

2023

cévnaté

44 790

45 870

47 242

48 442

50 307

50 493

 

 

 

 

houby

4 843

4 963

5 313

5 613

5 720

5 770

 

 

 

 

mechorosty

3 575

3 575

3 575

3 575

3 575

3 605

 

 

 

 

lišejníky

2 031

2 181

2 523

2 856

3 557

4 007

 

 

 

 

celkem

55 239

56 589

58 653

60 486

63 159

63 875 

 

 

 

 

 
 

 

Sbírkový fond Geologie

                Založení geologické sbírky oblastního muzea v Chomutově se taktéž datuje od vzniku samotného muzea. Jednotlivé vzorky minerálů, hornin a paleontologický materiál byly zpočátku shromažďovány převážně formou darů od jednotlivců i podniků, z pozůstalostí a vlastní sbírkovou činností, a to nejen z regionu severozápadních Čech, ale z celého světa.

Na sbírce se negativně podepsala první „revoluční“ poválečná léta, kdy byly jednorázově a bez náhrady odstraněny všechny německy psané štítky, soupisy a nálezové zprávy. V následujících letech se sbírkový fond nijak nerozvíjel. V letech 1972 – 1975 pracoval v muzeu geolog Ing. Karel Rezek, který dohledal a určil řadu vzorků ze starého fondu a doplnil geologickou sbírku vlastní sbírkotvornou činností o nový materiál z Krušných hor, Podkrušnohoří i z jiných částí Čech a Slovenska.

V současné době obsahuje geologická sbírka cca 1.000 evidovaných předmětů a je rozdělena na tři podskupiny: minerály, horniny a paleontologický materiál.

Ve sbírce hornin a minerálů jsou zastoupena všechna hlavní naleziště Krušných hor a Chomutovska. K nejzajímavějším vzorkům patří čermíkity (pojmenované podle obce Čermníky), hyality (Valeč), opály (Čachovice, Ahníkov), téměř 40 cm dlouhá drúza krystalů aragonitu (Hořenec u Libčevsi) a další. Samostatnou skupinu tvoří řezané a leštěné acháty, ametysty, jaspisy, chalcedony a fluority snad ze všech význačných krušnohorských nalezišť (Blahuňov, Horní Halže, Údolíčko, Petlery, Mýtinka atd.), mezi nimiž obzvláště vynikají vzorky ametystů a jaspisů z Ciboušova, použitých již za Karla IV. k výzdobě kaple sv. Kříže na Karlštejně a Svatováclavské kaple v chrámu sv. Víta.

Nezpracovanou část sbírky (cca 30 krabic) tvoří neurčený paleontologický materiál z různých lokalit SZ Čech a Evropy (Lipence, Drábov, Březno u Loun, Malnice, Karlštejn, Koněprusy, Zábrušany, Jenišův Újezd, Šárka, Kounov, Měcholupy, Břešťany, Beroun aj.) a vzorky hornin a minerálů bez lokalit a určení. V roce 2015 byly zahájeny práce na zpracování nezařazených vzorků hornin a minerálů – zpracováno 20 vzorků.

Ozdobou zpracované části paleontologické sbírky je lebka srstnatého nosorožce, zuby mamuta, otisky třetihorních ryb a želv a různě velké zkamenělé schránky amonitů. Unikátní vzorky zachovalých miocenních (asi 18 milionů let starých) rostlin a živočichů získaných v evropsky významné lokalitě Přírodní památka Merkur (u obce Zelená) jsou dosud deponovány v depozitářích Severočeských dolů v Bílině.

Součástí geologické sbírky je i rozsáhlá sbírka sádrovců z vlastnictví hraběte Silva-Taroucy, která se dostala do muzejních sbírek ze zámku v Lužici. Jde o soubor více než 18.000 vzorků sádrovců (jednotlivé krystaly i různé agregáty ve tvaru hvězd, motýlů apod.), z nichž většina pochází z okolí Libouše. Všechny vzorky byly v roce 2013 očištěny a přeloženy do čistých krabic.

                V souladu se zaměřením přírodovědného pracoviště je sbírkový fond v současné době doplňován (zejména vlastní sbírkotvornou činností) o vzorky z Krušných hor (především chybějící minerály a horniny a leštěné vzorky drahokamových odrůd křemene z různých lokalit), Podkrušnohorské pánve a přilehlé části Doupovských hor.

Evidovaná i nezpracovaná část sbírkového fondu je zpřístupněna a pravidelně nabízena k odbornému zpracování našim předním odborníkům.

 

Sbírkový fond Rašelina

Tento sbírkový fond je nejspíš evropskou raritou. Jeho vznik je úzce spjat s těžbou rašeliny a se založením pokusné rašelinářské stanice v  Hoře Sv. Šebestiána v roce 1899. Jejím prvním vedoucím se stal činorodý Hans Schreiber, který již od roku 1897 pořádal v Hoře Sv. Šebestiána kurzy o využití rašelinišť a těžbě i zužitkování rašeliny. Téměř z ničeho budoval a řídil práci nejen stanice, ale roku 1902 otevřel tamtéž jedinečné rašelinářské muzeum (neuvěřitelných 21 let před otevřením muzea chomutovského). Nástupcem H. Schreibera se stal ing. Josef Ditrich, který vedl stanici do konce války. Po roce 1945 nebyla činnost stanice již obnovena a v roce 1947 byla definitivně zrušena. V té době zaniklo i muzeum a po několika letech chátrání byla v roce 1954 zbývající část exponátů převezena do Okresního vlastivědného muzea v Chomutově.

 
Sbírkový fond Rašelina obsahuje necelých 800 evidovaných předmětů.  Tvoří jej především vzorky rašeliny z celé Evropy; součástí sbírky jsou také modely sušek a strážních věží, tabule s  nákresy pomůcek, různých grafů a herbářovými položkami, štočky z publikací vydávaných v pokusné stanici v Hoře Sv. Šebestiána, pomůcky při těžbě rašeliny a zajímavé nálezy učiněné při těžbě rašeliny. K nejatraktivnějším sbírkovým předmětům bezesporu patří vzorky výrobků z rašeliny. K nim řadíme nejen rozličné typy borek a steliv, ale především různé zajímavosti a kuriozity: příze, vlna, tkaniny (látky, pokrývky, koberce a rohože), provázky, vata, papíry a lepenky, desinfekční pudry, entomologické destičky, misky a roury z rašeliny, rašelinné a retortové uhlí aj. O tom, že se tento fond může i nadále rozrůstat, svědčí dělostřelecká koule z třicetileté války, kterou nalezl při těžbě rašeliny v Hoře Sv. Šebestiána v roce 1990 ing. Miroslav Prouza (uložena ve sb. fondu militaria).  

                V roce 2014 proběhla inventarizace sbírkového fondu, jednotlivé předměty byly nově zabaleny a přeloženy do nových krabic. Zároveň byl zpracován nový lokační seznam.

Z uvedeného přehledu vyplývá, že se jedná o sbírku na rozhraní mezi přírodovědnou a etnografickou.