Obsah

Sbírkové fondy

Archeologickou sbírku muzea tvoří tři fondy – fond Chomutov, fond Kadaň a fond Most. Každá z těchto tří částí se dostala do muzea různým způsobem.

Fond Chomutov představuje sbírku založenou již se vznikem chomutovského muzea v r. 1911. Tzv. starý fond Chomutov obsahuje předměty získané jednak sběratelskou činností jednotlivců před 2. světovou válkou, jednak archeologickými výzkumy menšího rozsahu. Mezi soukromými sbírkami, které muzeum získalo od A. H. Fassla, D. Thiela, P. Dienelta a dalších, vyniká rozsahem i významem sbírka pšovského rodáka F. Steinera. Franz Steiner sbíral pravěké nálezy po dlouhou dobu na konci 19. a počátku 20. století, především na Lounsku. Bohužel po nákupu jeho sbírky chomutovským muzeem byly jeho záznamy znehodnoceny pokusem o novou evidenci a jen díky mravenčí práci archeologa Helmuta Preidela, který sbírku uspořádal a vypracoval její katalog, se podařilo většinu Steinerových nálezů alespoň zčásti přesněji lokalizovat. Sbírka obsahuje nálezy ze všech pravěkých kultur od neolitu po raný středověk, především z Lounska a Chomutovska. Součástí sbírky je na 400 celých nebo rekonstruovaných nádob.

Nejrozsáhlejší a nejzajímavější soubor nálezů pochází z vrchu Rubín na Lounsku. Z více než osmi a půl tisíce předmětů staré chomutovské sbírky pochází přes 5000 nálezů z Rubína a z jeho nejbližšího okolí, z Pšova a Dolánek, mj. téměř 200 bronzových jehlic a spon, především z doby bronzové a laténské.

Bohužel z neobyčejných nálezů, učiněných před válkou a patřících do „zlatého fondu české archeologie“ – např. 3 hromadné nálezy bronzových předmětů z Lažan či zlaté spirály z Nechranic – se do chomutovského muzea dostalo jen žalostné torzo (1 zlomek srpu a sekera z Lažan).

Nové nálezy jsou evidovány od r. 1966 a vedeny jako nový fond Chomutov. Obsahují jednotlivé nálezy získané náhodně, darem apod., i větší soubory získané výzkumnou a záchrannou činností archeologů muzea. Rozsáhlý soubor tvoří především středověké a novověké nálezy z výzkumů kadaňského hradu. Tento fond, na rozdíl od starého fondu, je živý, rozrůstá se i nadále vlastní sbírkotvornou činností muzea.

Významnou akvizicí posledních let je hromadný nález železných zbraní z doby římské, který byl bohužel vyzvednut amatérským hledačem kovů a je tedy znehodnocen chybějícími nálezovými okolnostmi. Velmi cenné nálezy byly získány také archeologickým výzkumem germánského pohřebiště z 1.–2. století n. l. v Nezabylicích.

Starý i nový fond Chomutov je shrnut v katalogu Archeologická sbírka Okresního muzea v Chomutově (E. Černá – L. Ondráčková, Regionální muzeum v Teplicích a Okresní muzeum v Chomutově, 1996)

 

Fond Kadaň tvoří stará a nová sbírka bývalého muzea v Kadani, které bylo v 70. letech v rámci reorganizace muzejní sítě zrušeno a jeho sbírky byly převedeny do Okresního muzea v Chomutově. Předměty starého fondu Kadaň pocházejí převážně z ojedinělých nálezů, získaných před 2. světovou válkou. Také nálezy tzv. nového fondu po r. 1945 jsou pouze ojedinělé a ze sběrů, nikoliv z archeologických výzkumů. Přesto je ve sbírce s více než 70 tisíci předměty mnoho zajímavých nálezů od paleolitu až po novověk.

Fond Most. V 90. letech minulého století byl Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě (někdejší Archeologický ústav Praha, expozitura Most) nucen opustit nevyhovující depozitáře v podzemí přestěhovaného mosteckého kostela. Archeologické nálezy z výzkumů, které prováděli mostečtí archeologové od r. 1953 v chomutovském okrese, byly v letech 1994–1996 předány chomutovskému muzeu (tehdy Okresnímu muzeu). Tímto rozsáhlým fondem se archeologická sbírka Oblastního muzea v Chomutově mnohonásobně rozrostla – např. nádob čítá téměř 2000, z toho přes 800 celých (intaktních nebo rekonstruovaných).


V Oblastním muzeu v Chomutově jsou uloženy nálezy z výzkumů na katastru obce Vikletice, kde bylo odkryto jedno z nejvýznamnějších pohřebišť kultury se šňůrovou keramikou–ze 160 hrobů bylo získáno na 300 keramických nádob, přes 60 kamenných sekeromlatů, sekerek, bulav a brousků, téměř 100 křemencových a pazourkových čepelí, nožů, šipek, měděné spirálky do vlasů, ozdoby ze zvířecích zubů a jejich napodobenin.  Také prozkoumané pohřebiště kultur se šňůrovou keramikou a zvoncovitých pohárů v Čachovicích poskytlo mnoho nálezů. Z této lokality, zničené těžbou, byl zachráněn jeden ze dvou keramických depotů doby bronzové, druhý depot byl v téže době uložen v Droužkovicích. V našem muzeu lze spatřit depot bronzových jehlic a náramků z doby bronzové zachráněný archeology v Lužici (na Lužickém potoku). Z více než 70 hrobů bylanského pohřebiště v Polákách je rekonstruováno přes 160 keramických nádob a na 100 fragmentů nádob, bylo zde nalezeno na 80 bronzových ozdob (náramků, jehlic apod.). Z výzkumu laténského dvorce v Droužkovicích pochází bronzová figurka psa s beraní hlavou, snad součást bronzové nádoby, a zlatý prsten. Součástí sbírky jsou i nálezy z pohřebiště doby římské odkryté na katastru vesnic Dolany a Lomazice, které byly zatopeny Nechranickou přehradou – bronzové a železné spony, součásti opasků, nože, sekery, bronzové nádoby, železný meč, kování štítu a kopí ohnutá po germánském způsobu. Při výzkumu v Kadani byl na sídlišti doby římské nalezen také bronzový prsten s gemou a zlomek řecké keramiky.

  

Pravěké nálezy z Chomutovska a Kadaňska jsou prezentovány ve stálé expozici Pohledy do pravěku v Oblastním muzeu v Chomutově. Výstava představuje všechna pravěká období od neolitu po dobu římskou a lokality, které svým věhlasem překročily regionální hranice.