Tisková zpráva
Spisovatel Reinhard Jirgl navštívil Chomutov
Ve čtvrtek 9. března se v sklepních prostorách restaurace „U dvou rytířů“ sešlo na padesát příznivců regionální kultury a současné německé literatury. Na pozvání Oblastního muzea v Chomutově totiž přijel do Chomutova jeden z nejvýznamnějších současných německých autorů, berlínský spisovatel Reinhard Jirgl, aby zde v podobě autorského čtení představil svůj román z roku 2003 Die Unvollendeten. Proč právě ten?
Jde totiž o částečně autobiografický a pro české publikum snad nejzajímavější román, který se zabývá problematikou vyhnání Němců z Československa po 2. světové válce, dodejme, že právě z poválečného Chomutova. Tři generace žen – prababička Johanna, její dcery Hanna a Maria a Hannina dcera Anna – se ihned po skončení války musí vyrovnat s novým stavem věcí v rodném městě, s ponížením, strachem a dočasným zpřetrháním rodinných svazků. Jirgl sleduje osudy svých hrdinek do blízkosti západní hranice pozdější NDR, osud vyděděnců, lidí zbavených kořenů, které poválečná německá společnost nechce přijmout. Dvě starší generace přitom o začlenění ani neusilují. Stále se v duchu vracejí k původnímu domovu a marně touží po návratu. Na rozdíl od nich se mladá Anna minulosti zříká. Odchází do východního Berlína, stává se úspěšnou tlumočnicí a vychovává nemanželské dítě. Její syn Reinhard je vypravěčem posledního dílu románu, který nabízí nový náhled na život i umírání Hanny a Marie v cizí zemi. Román Die Unvollendeten samozřejmě nepřináší žádné historicky nové poznatky, ale je mimořádná a přesvědčivá četností úhlů pohledu a linií příběhů, které je dokáží spojit. Jirgl neustrne u popisu okamžitého utrpení a jeho cílem rozhodně není obhajovat či obviňovat zúčastněné strany. To zdůraznil i v diskusi, následující po četbě dvou ukázek z knihy, kdy byly osobní prožitky řady starších přítomných z měsíců divokého odsunu konfrontovány s pokusem o politickou agitaci tradičním poukazováním na rozhodnutí Postupimské konference čtyř velmocí.
Reinhard Jirgl se narodil 16. ledna 1953 ve východním Berlíně. Po vyučení elektromechanikem studoval elektroniku na berlínské Humboldtově universitě. Ještě během studia napsal Jirgl první prozaický text. Od r. 1975 pracoval jako inženýr na Akademii věd, ale po třech letech se vzdal svého povolání, aby se mohl více věnovat psaní. Na svou existenci si vydělával jako osvětlovací a servisní technik berlínské Volksbühne.
Když r. 1985 požádal o vydání svého prvního, objemného rukopisu Mutter Vater Roman u berlínského Aufbau-Verlag, byl mu vytýkán »nemarxistický pohled na historii« a zveřejnění románu odmítnuto. Jirgl ale pokračoval v psaní. Do revoluce v r. 1989 předložil šest hotových rukopisů – aniž by uveřejnil jedinou svou knihu. Teprve r. 1990 se objevil Mutter Vater Roman u Aufbau. Rozhodující změna ve veřejném vnímání, jeho osobní přelom, jak ho Jirgl popisuje, přišla nakonec r. 1993, když byl za rukopis svého románu Abschied von den Feinden vyznamenán cenou Alfreda Döblina a stal se autorem nakladatelství Carl Hanser Verlag.
Od r. 2009 je členem Německé akademie pro řeč a poezii, do dnešního dne vydal 15 románů. Vedle Alfred-Döblin-Preis byly jeho práce vyznamenány četnými jinými cenami, mj. Anna-Seghers-Preis (1990), Johanes-Bobrowski-Medaille (1998), Josef-Breitbach-Preis (1999), Kranichsteiner Literaturpreis (2003), Rheingau Literaturpreis (2003), Dedalus-Preis za novou literaturu (2004), Eugen Viehof Ehrengabe Německé Schillerovy společnosti z r.1859 (2004), Bremer Literaturpreis (2006), Lion-Feuchtwanger-Preis (2009), Grimmelshausen-Literaturpreis (2009) a konečně nejvýznamnější německou cenou za literární tvorbu, Georg-Büchner-Preis (2010). Přesto ale žádná z jeho knih dosud nebyla vydána česky.
Potěšující pro organizátory byla hojná účast studentů chomutovského gymnázia. Poděkování patří i dr. Zuzaně Finger z mnichovského Sudetoněmeckého, která se již po několikáté ujala moderace a tlumočení večera.
