Obsah

FAKSIMILE DAROVACÍ LISTINY BEDŘICHA NAČERADCE Z CHOMUTOVA

Typ: ostatní
LISTINAStalo se již tradicí, že každý rok v tomto čase bývala vystavena v muzeu faksimile darovací listiny Bedřicha Načeradce z Chomutova. Tento vzácný dokument ze dne 29. 3. 1252 má přímý vztah k historii našeho města – v listině je Chomutov poprvé písemně zmiňován.

Věrnou kopii listiny si můžete letos prohlédnout na fotografii a její překlad najdete níže.

Ve jménu otce a syna a ducha svatého amen. Všem věrným v Kristu tuto listinu čtoucím Friedrich z Chomutova, syn Načeratův, v pravdě s pozdravem. Nechť současní a budoucí vědí, že jsme v pomyšlení na věčnou spásu naše městečko Chomutov s jeho příslušenstvím svobodně daroval domu a bratřím špitálu Panny Marie Německé Jezuzalémské, a to tak, aby po naší smrti museli být uvedeni v jeho plné držení. A chtěje vskutku, aby jej na věky a svobodně drželi ve všem rozsahu i právy, berouce do úvahy plně naši spásu i užitek a bezpečné zajištění řečených bratří, zmiňované městečko i vsi nyní oněm bratřím potvrzujeme a připisujeme a je ve vlastnictví uvádíme, aby ony statky se všemi právy a užitky měli a vlastnili jak za našeho života, tak po smrti svobodně a bez jakéhokoliv umenšení ve skutečném vlastnictví, aby je v budoucnu drželi svobodně na věky, aniž by nám k nim ode dneška zůstávalo jakékoliv právo. A aby tato donace a darování statků zůstávalo po všechny časy neporušené, dáváme bratřím tuto listinu pečetí [svou] i prostředníků, či svědků, o kterých víme, že byli přítomni onomu aktu, pečetěmi a podpisy potvrzenou. A pokud bychom, což ať se nestane, nabádáni věčným nepřítelem lidského rodu předřečené darování a ustanovení naše oslabením, či učiněním neplatným nebo posunutím [jeho významu] napadli, zavazujeme se k pokutě dvou set marek stříbra, z nichž sto připadne královské komoře, padesát prostředníkům a zbylých padesát spadne k rukám řečených bratří, a navrch, abychom byli od počátku od [takové] námahy odvráceni, jsme se všech práv k nim zřekli.

Navrch řečenému velmoži slibujeme, že ono městečko, pokud nás k tomu nezbytnost dožene, neprodáme jinému než jemu, nebo jeho rodičům a to tak, aby na tom neutržil škodu, či ztrátu. A nadto slibujeme, že pokud k nám přijde tento urozený muž se dvěma, či třemi služebníky, jemu, jak už jsme předtím činili, chceme posloužit. Zde jsou svědci: Bořita z Ředhoště, Vítek Z Hradce, Jaroš ze Slivna, Vok z Rožmberka, Vítek z Příběnic, Sezema z Kostomlat, Časta z Libčan, Ondřej z Všechrom a jeho bratr Slavek, Pitrolt, Markvart z Onšova, Boleslav ze Smečna, Litold z Bezděkova, Vítek z Načeradce, Bedřich z Hořepníka, Matěj a Časlav z Razalowiz, Lutobor z Moel, Pabyan z Čečelic/Žíželic. Stalo se tohoto roku Páně MCCLII o čtvrtých kalendách dubnových v Praze u sv. Klimenta v domě bratří kazatelů.

 

Proč Fridrich z Chomutova daroval svůj majetek?

Důvody k tomu byly dva. Za prvé umřel bez potomků, kterým by měl otcovskou a rodovou povinnost odkázat nashromážděný majetek. A za druhé se mu jednalo o spásu jeho duše, proto si pro svůj dar vybral duchovní rytířský řád. Proč právě ten? To už jsme v rovině spekulací, možná věřil, že právě oni vykonávají svoji službu Bohu nejlépe, a proto jejich obdarování        mu zajistí největší šanci na spásu..

Proč vykonal dar už za svého života?

Tak popravdě to by mě také zajímalo! Možná to odkazuje k negativním zkušenostem řádu v českém království, kdy sliby znamenaly chyby. Klidně se mohlo stávat, že příbuzní podobné darování majetku zpětně neuznali a řád přišel zkrátka. Proto bylo přistoupeno k tomu, že majetek se daroval ještě za života, aby se předešlo dohadům, a navíc to ještě bylo nutno písemně potvrdit. Sepisování listin byla praxe, která se v té době z daleké ciziny začala objevovat i v našich českých luzích a hájích. Co je psáno, to je dáno.

A samozřejmě donace za jeho života odkazuje k tomu, že Fridrich musel mít něco našetřeno, případně měl ještě jiný nemovitostní fond, o který se mohl opřít, než budou jeho dny sečteny.

Proč si sám sobě vyhrožuje pokutou?

To je zajisté zajímavá věc. Sepíšu listinu, kde sám sobě vyhrožuji. Ve skutečnosti tuto listinu koncipoval dnes bychom řekli „zkušený právník“ z řádu, který s tím měl na rozdíl od českého šlechtice zkušenosti. A pokuta představovala dále běžnou sankci za porušení smlouvy, což je věc dodnes běžná a používaná.

Co tato donace znamenala pro řád?

Řád získal zajímavý majetek, který v průběhu následujícího století přeměnil v hlavní komendu své české bailie. Stalo se tak díky promyšlené majetkové politice, kdy formou darů, výměn a nákupů vybudoval kolem chomutovské komendy souvislé panství patřící k velmi cenným statkům, po kterém začal pokukovat i Václav IV. Rozmach Chomutova zajistily i hospodářské zkušenosti řádu, které řád čerpal ze svého působení v Evropě.

Na oplátku za darovaný majetek slíbil řád Fridrichovi, že pokud k nim přijede, že mu poslouží, což lze chápat tak, že když Fridrich pojede se svými dvěma, třemi služebníky kolem, nechá ho v Chomutově přespat. A možná se toto přespání vztahovalo i k jiným komendám v Čechách, to listina jasně nevymezuje. Nad to se řád zavázal, že pokud by musel chomutovské panství prodat, obrátí se s první nabídkou na Fridrichova samotného, případně na jeho příbuzného. Listina mluví o rodičích, je však otázka, zda ti ještě žili.

Kdo jsou všichni ti lidé a kde se vzali?

Darovací listina byla opatřena Fridrichovou pečetí znamenající dnes úřední ověření jeho podpisu. Přítomnost svědků však vycházela z dosavadní praxe, kdy podobné dary byly sjednávány ústně a svědci měli případně dosvědčit, že ústní smlouva byla uzavřena a v jakém znění.

Svědci u takových smluv znamenají pro historiky výborný pramen, který jim pomáhá s informacemi o vznikající pozemkové šlechtě a vztazích uvnitř této nobilitované vrstvy. Konkrétně v tomto případě kvůli přítomnosti několika pánů z růže (Vítkovců), existuje teorie, že Fridrich z Chomutova přišel do tohoto regionu z jihu Čech, že to byl  tedy původně Vítkovec.      

Kde se listina sepsala?

Dům sv. Klimenta, neboli řádový dům bratří kazatelů, bylo sídlo dominikánského řádu v Praze. Jak už bylo řečeno, podobné smlouvy potřebovaly svědky, proto se má v případě chomutovské donace za to, že byla sepsaná v době, kdy se v Praze konal zemský soud. Jednalo se o soudní stání, které se konalo několikrát za rok, obvykle čtyřikrát, při kterém se nalézalo právo ve sporech, které měli šlechtici mezi sebou, či vůči nim byla podána žaloba od poddaných. 

 

 


Vytvořeno: 29. 3. 2021
Poslední aktualizace: 29. 3. 2021 13:42
Autor: Správce Webu